8 věcí, které mi měly dojít už v prváku 1/2

18. prosince 2016 v 14:09 | A. |  Rady a tipy
Původně jsem chtěla napsat článek už minulou neděli, ale vzhledem k tomu, v jak moc pesimistickém duchu se nesl, jsem se rozhodla ho radši nevydat a počkat, až budu mít lepší náladu. No a to je doufám právě teď.


Za ty roky na gymplu se mi se zkušenostmi začaly různě měnit názory a přehodnotila jsem docela dost věcí. Bohužel mi nic z toho nedošlo dřív. Někteří z vás jsou ale možná ještě pořád "čerstvými" prváky, a tak by se vám tyhle rady mohly v nejbližších pár letech hodit. Můžou se ale hodit jakémukoliv gymplákovi, který na to ještě sám nepřišel. No a co jsem se tedy za ty roky naučila?
 

Podzim

4. prosince 2016 v 22:48 | A. |  Z deníku třeťačky
Dlouhou, velmi dlouhou dobu jsem se dokopávala k tomu něco napsat. Vždycky jsem se bála, že už jsem zapomněla, jak psát, že už můj blog stejně nikdo nečte, že každý už sleduje jen youtubery a tudíž se budou čtenáři znovu získávat těžce. Vymlouvala jsem se na to, že nemám čas, ale pravdou je, že nebyla spíš chuť. Dneska na mě ale nějak padla psací nálada a díky téhle písničce mám chuť zase začít blogovat. Pusťte si ji, je fakt skvělá.

Pro ty, které by zajímalo, co jsem celou tu dobu dělala a jak si vlastně žiju jako třeťačka, jsem se vám rozhodla napsat tenhle článek.


Jak se z toho nezbláznit

26. září 2016 v 14:59 | A. |  Rady a tipy
Možná patříte mezi "workoholiky" a "mimoškolní akčňáky", kteří se zapojují snad do všeho. Školní časopis, družstvo na matematickou olympiádu, volejbalový tým, organizační tým na školní ples, zvolíte si 2 nepovinné předměty a k tomu ještě chodíte na brigádu. Nebo možná patříte mezi ty, kteří chodí do školy a i to skoro nezvládají. Ať už tak či tak, na každého toho může být někdy moc.

Já patřím mezi ty "akčňáky". Bohužel to asi bylo právě tohle "akčňákovství", co způsobilo, že tu právě sedím v dece, piju čaj a už týden nemůžu spát, protože celé noci prokašlu. V tomhle článku bych vám chtěla poradit, co dělat, když je toho na vás moc, abyste neskončili vystresovaní z toho všeho - nebo třeba nemocní, jako já.

 


Těžký život gympláka

15. září 2016 v 0:04 | A. |  Z deníku třeťačky
Každý říká, že je střední škola nejlepší období vašeho života. Nejste moc mladí ani staří, zažíváte první lásky, bavíte se, chodíte na večírky, poznáváte nové lidi a zkoušíte zajímavé věci, na které vám kdysi chyběla odvaha. Nebo taky sedíte nad hromadou papírů a zoufale se snažíte zapamatovat si reciprocate, rancour nebo wed. Záleží totiž dost na úhlu pohledu a taky na místě, kam jste se na čtyři roky upsali, že jo.

První letošní dny jsme strávili v nevědomí a příjemném nicnedělání, protože půlka třídy si ještě prodloužila prázdniny. Teď nám už ale doopravdy začíná to, čemu se říká "třeťácké peklo".


Gaudeamus igitur

1. září 2016 v 15:44 | A. |  Z deníku třeťačky
Týjo, tak konečně jsem třeťačka.

I přes to, že je dneska prvního září, měla jsem docela fajn den. Vstávala jsem až v sedm, což je na mě dost pozdě. Ráno jsem si dokonce pustila písničky - to dělám, jen když mám dobrou náladu a hodně času. Jela jsem pozdějším autobusem s kamarádkou, která je letos v prváku u nás na škole. Měla jsem ještě půl hodiny, než mělo začít zahájení, tak jsem si vyřídila všechno důležité. Protože komu by se chtěly stát ty řady pak, když se všude nahrnou všichni, co si nic nevyřídili, žejo.


Radšej knihu!

30. srpna 2016 v 17:36 | A. |  Studium
Oproti mojí spolusedící na základce jsem byla totální flákač. Vlastně i teď jsem totální flákač, jen už to asi tak nevnímám. Patřila jsem sice mezi tu známkovou "elitu", kterou mají učitelé rádi, ale to jen dokazuje, že známky, které dostanete ve škole, nemusí odpovídat vaší vzdělanosti nebo počtu hodin přípravy. Vlastně je to spojení znalostí, štěstí, náhody, perfektně připravených spolusedících a toho, jak se ten den vyspíte.

Věc, která mě i přes můj "elitářský" život minula, byla četba. Občas jsem teda něco přečetla, když už jsem musela, ale nijak mě to nechytlo a do knihovny jsem chodila jednou za půlrok. (Samozřejmě se strachem, že budu seřvána, že jsem jim tu knížku donesla po půl roce.) Pokud čekáte, že jsem našla nějakou zázračnou knížku, díky které se ze mě stal pravidelný čtenář, nebo že mě osvítilo a uvědomila jsem si, jak jsou knížky důležité... tak čekáte blbě.



Co si pořídit před nástupem do prváku?

25. srpna 2016 v 11:22 | A. |  Prvák a všechno kolem
Dnešní článek bych chtěla věnovat budoucím prvákům, protože za chvilku už zasednou plní motivace a energie do lavic jejich vysněné střední školy! Zas tak natěšení nejste, co. Já vím, taky jsem se bála a rozhodně jsem nebyla štěstím bez sebe, ale zprávy o tom, jak se nám "prázdniny už krátí", jak "vám to za chvilku zase začne, zlatíčka" asi slyšíte z každé strany a pěkně vás štvou, tak jsem tím nechtěla začínat.

Asi spousta z vás už začala nakupováním tužek, sešitů, temperek, post-it papírků, složek a všechno možného, co se dá najít v sekci "back to school" v Kauflandu. A spousta z vás se už zřejmě alespoň jednou se strachem zeptala staršího kamaráda na dané škole "A co máte za učebnici do dějáku? A kde ji seženu? A kolik si mám nakoupit sešitů?" Já se tehdy taky ptala a bála se, že jestli nebudu mít předem nakoupené všechno potřebné, že to se mnou půjde z kopce. Co stojí za to si před 1. zářím koupit?



Kde mě najdete?

20. srpna 2016 v 19:44 | A. |  Info
Jako hodně blogerů a blogerek, i mě najdete na sociálních sítích. Většiny sociálních sítí jsem se ale vzdala, protože to byli největší užírači mého času, popřípadě se mi nelíbily podmínky, aktualizace nebo funkce. Nebo je považuju za absolutně zbytečné. Kde mě tedy najdete?

Tak jsem přežila druhák...

9. července 2016 v 17:39 | A. |  Z deníku druhačky
Tak jsem přežila druhák... a pěkně dlouho se neozvala.

Nebylo to tím, že bych neměla čas, nebyla spíš chuť. Poslední dva měsíce školy se mi trošku měnily priority. Nebojte, na blog jsem nezapomněla. Občas jsem si i zapisovala vtípky z hodin, jenže když jsem přišla domů, nebyla nálada, ani chuť psát.

Pokud bych se do konce prázdnin neozvala (což doufám, že se nestane), tak v září to určitě udělám. Třeťák prý bývá nejhorší, a tak bych se s vámi chtěla postupně podělit o moje pocity a přežívání toho roku. Teď ale ještě naposled zpátky k druhému ročníku. Tady máte krátké ohlédnutí...


#3hodinyspánku

27. dubna 2016 v 17:36 | A. |  Rady a tipy
Ať už jste na gymplu nebo ne, pravděpodobně vás to jednou potká. Nebo dvakrát. Nebo se z toho stane váš životní styl. Když ne během školních let, tak minimálně v tom posledním, maturitním ročníku, kdy opakujete jednu maturitní otázku za druhou, učíte se, čtete knížky a snažíte se dohnat to, co jste za uplynulé roky zameškali.

Učiva je moc, času je málo. Co s tím? Pokud nejste úplní lajdáci a záleží vám na známkách, nebude to pro vás lehké, ale výsledky pak budou stát za to. Neznám snad nikoho, kdo by dokázal odložit stranou filmy, seriály, zábavu s přáteli, koníčky, domácí práce, brigádu, přítele a prakticky úplně všechno, co (ne)má rád, jen aby měl čas se učit. Možná byste řekli, že o svaťáku (ten týden před maturitama, kdy se všichni bojí a dělají, že se učí, ale neleze jim to do hlavy, protože už je pozdě) to bude jinak, ale nebude. Ti, co chtějí mít perfektní výsledky, se začali šrotit už na konci druháku, a ti, kterým to je jedno, se do pořádného učení nedokopou ani tehdy.


Asi vám to podle titulku článku došlo, že mluvím o stavu, kdy přijdete domů ze školy, dáte si oběd, otevřete knížku a sešity, za malou chvilku kouknete na hodiny a se zděšením vykřiknete "Už jsou jako dvě ráno? To si děláš prdel!". Jo, i takové chvíle nastanou. (Co si myslíte, že mě inspirovalo k tomuhle článku, hm?)
Každý to máme s únavou jinak, někomu 3 hodiny spánku nevadí a dělá to tak běžně, někdo po druhém dru umírá a prospí celý další den i noc. Co tedy dělat, když se toho musíte hodně naučit a moc toho nenaspíte?

Kam dál