Prosinec 2015

Jak se učit? 1. část - Vnější vlivy

31. prosince 2015 v 16:57 | A. |  Rady a tipy
Už nám zbývá jen pár dní do začátku školy a vsadím se, že skoro nikdo z vás se ještě nezačal učit to, v co doufal. Sedíte u seriálů a prokrastinujete, co? Stejně tak, jako já.
Možná se neučíte proto, protože se vám nechce, možná to ale neumíte. No, řekněte, koho by bavilo se něco učit, pokud sedí 4 hodiny nad sešitem biologie a brečí, protože se za tu dobu nenaučil nic? Nikoho. Máte pak chuť se na celé učení vykašlat, protože vám to "neleze do hlavy".

Základka byla fajn. Byla jsem jedna z těch, kteří se na danou látku koukli o přestávce a test pak napsali na jedničku nebo na dvojku. V případě fakt velké krize to byla trojka, ale nic horšího. Vysvědčení se pak hezky dalo uhrát na samé jedničky, a to bez námahy a učení doma. Jenomže pak to přišlo. Gympl, 20 stran učiva na jeden test, zápisy, výpisky, výtahy, věci z učebnice, věci z praktik, které musíme umět, a už to jelo. Museli byste být fakt geniální, abyste měli samé jedničky jen při přečtení toho všeho o přestávce před testem. Jo, taky jsem to zkoušela - po desetiminutové přestávce jsem se nedostala ani za 10 stran, fakt to nejde.

V prváku jsem na to docela doplatila, proto se teď snažím "naučit, jak se učit". Je to pro mě nové, nevím, co je to sedět tři hodiny denně nad věcma do školy. Nikdy jsem to nemusela dělat. Ostatní, co měli trochu horší známky na základce, mají teď výhodu. Známky na základce neměli zadarmo, museli si je "vydřít" a teď jsou zvyklí na nějaký svůj režim - umí se totiž učit.

Tady tenhle článek (nebo menší série článků) je právě pro ty, co doteď proplouvali bez učení, ale zjišťují, že to bez toho nejde a že jsou bezradní.


Sťastné a Veselé!

24. prosince 2015 v 12:36 | A. |  Z deníku druhačky
Taky máte rádi těch pár předvánočních dní? I když toho máte moc a nestíháte probírat látku v čas, nikomu se nechce nic dělat, zápisy si píšete jen tak zlehka, učitelé o trochu zkracují hodiny, pár z nich vám třeba dovolí i film, testy se přelážejí na po Vánocích,...

My jsme poslední 3 dny strávili sledováním Bídníků, šesti hodinami Bi+Ch praktik denně. Není to perfektní? To si pak připadáte fakt důležitě, když chodíte po škole celý den v bílém plášti a máte celý den jen praktika. Skoro jako medici! No a taky vánočními fotbalovými a volejbalovými zápasy. Odložili jsme asi čtyři testy, protože cca půlka třídy usoudila, že nemá cenu do té školy vůbec jít a byli jsme šťastní, že máme takový volnější režim. Měli jsme dokonce i besídku, předali si dárečky a snědli hromadu cukroví.

No, kdo by nebyl šťastný, že? Zní to perfektně. Nemusíte nic dělat, jen tak se flákáte po škole a užíváte si té volnosti, žádný stres z písemek, žádné eseje, které jste měli donést včera,... Jenže po Vánocích přijde ledová sprcha. Začne se všechno dohánět, bude se probírat dvakrát rychleji, testy se jen povalí. Všichni budou šílet nad blížícím se vysvědčením…

Doteď to nikdo moc neřešil, na nějaké vysvědčení ještě vůbec nepřišla řeč (myslím, že do 4. ledna to bude většině lidí pořád jedno) a všichni měli za to, že jsme teprv někde v listopadu. Jenže, chyba lávky. Ten papír vám budou předávat už za malou chvilku. Pokud jste byli celý rok stejně pilní, jako já, oddávali se prokrastinaci, seriálům a ležení v posteli, asi taky máte co vylepšovat. Jenže, komu by se chtělo o prázdninách učit? No nikomu. Ale jak se tak koukám na to, co mi vychází, fakt se budu muset učit.

Berme to ale z té lepší stránky, aspoň se při učení cestodes, trematodes a plathelminthes (Nezní vám to slovo jako název zubní pasty? Protože mně jo.) budu moct cpát bramborovým salátem.

A co vy? Budete se koukat na pohádky, jíst cukroví a užívat si zaslouženého volna nebo budete taky dohánět školu a učit se?


Ať už tak či tak, chtěla jsem vám popřát krásné a poklidné prožití svátků vánočních (zase to s tím učením nebudeme přehánět), hodně pohody, lásky a štědrosti. Užijte si svátky s vašimi blízkými, potěšte je nějakým dárkem nebo aspoň zprávou. Ukažte jim, co pro vás znamenají a že je máte rádi.
Taky vám přeju všechno nejlepší do nového roku, maturantům pevné nervy při maturitě, deváťákům, aby se správně rozhodli a nám ostatním, aby se nám dařilo v tom našem proplouvání středními (a vysokými) školami.

Gympl vs. základka!

20. prosince 2015 v 14:09 | A. |  Nezařazené
Když přijdete ze základky na gympl, je to změna. Pro někoho malá, pro někoho obrovská, ale je. Jste už velcí (vlastně téměř dospělí) a učitelé s vámi jednají jinak. Je to jiné prostředí, úplně jiná atmosféra. Jaké jsou podle mě ty nejviditelnější rozdíly mezi gymplem a základkou?
  1. Nebrečíte, když dostanete trojku. Naopak, jste rádi. Mohla to být přece čtyřka nebo pětka.
  2. "Oběd" z bufetu jíte mnohem častěji než oběd z jídelny.
  3. Učitelé vám vykají.
  4. Začnete zastávat přesvědčení "Jedna pětka - žádná pětka."
  5. Veškerá vaše nadprůměrnost je náhle průměrnost, ne-li podprůměrnost.
  6. Přestanete zůstávat doma jen tak - když se máte něco doučit, trvá to asi 4x dýl.
  7. Nikdo se nehoní a neřve na chodbách.
  8. To, že vám učitel něco odvykládá a v učebnici je pak úplně něco jiného, je naprosto normální.
  9. Chemie se stává zábavnou, protože pracujete s nebezpečnými chemikáliemi v praxi.
  10. Nenáviděným učitelům ze základky, kteří toho po vás chtěli moc, najednou děkujete.
  11. Zjistíte, že učit se průběžně se vyplácí. I když pořád nemáte na to, abyste se tak fakt učili.
  12. Nikdo vám nekontroluje sešity.
  13. Občas nevěříte tomu, jak jste se tam vlastně dostali a ptáte se sami sebe, co tam vlastně děláte.
  14. Třídní výlety nabývají úplně jiných rozměrů.
  15. Chození ven o víkendu nabývá na četnosti a pravidelnosti. Musíte to přece nějak ventilovat.

Změnil se váš život na gymplu oproti základce? Co je podle vás lepší a co zase horší?

Matika

15. prosince 2015 v 20:03 | A. |  Z deníku druhačky
Když jsme ve druháku dostali novou učitelku na matiku, myslela jsem si, že to nedám. Mluvila asi stejně rychle jako Eminem a nedávno jsme se dokonce se spolužákem shodli, že píše ještě rychleji, než mluví. Vzhledem k tomu, že je to matikářka, nepíše zrovna čitelně a vyluštit nějakou větu z tabule je skoro nadlidský úkol.

V prváku to byla pohoda. Nezažili jsme snad hodinu, kdy by někdo nestíhal, teď je to zcela běžné. Tehdy nebylo co nestíhat, jenže do druháku jsme přišli s asi tříměsíčním skluzem. Vzhledem k mé téměř měsíční nepřítomnosti v září (ne, že bych byla nemocná, spíš jsem docela výletovala a flákala se, kde mohla) byla moje první známka trojka, kterou jsem si následně opravila na čtyřku. Paráda, co?

,,..Dneska budeme mluvit o úplně novém tématu - zobrazení..."

Je docela paradox, že tohle píšu právě v hodině matiky. A je taky paradox, že před dvěma měsíci jsem byla ten poslední člověk, který by vám řekl, co v matice berem - natožtak vám poradil s nějakým příkladem, ale teď dokážu vnímat každé matikářčino slovo, dokonce ho i chápat (to je, co) a ještě k tomu psát článek. Ono je to teď totiž fakt lehké. Osovou souměrnost jsme brali na základce a matika má super výhodu v tom, že když se na něco přijde, tak to platí. Neobjevíte žádný nový druh, o kterém jste si mysleli, že neexistuje. Nenajdete žádné spisy, díky kterým se mění podnět k třicetileté válce. Až s touhle učitelkou jsem vlastně začala chápat to krasné, co na matice je. A jo, fakt je na ní něco krásného a má to něco do sebe. Poslední dobou se docela držím, dokonce si rýsuju všechno, co bychom měli mít narýsované. A baví mě to.

Vlastně, druhák celkově mi přijde mnohem lehčí, než prvák. Učiva je prý podle učitelů víc, ale podle mě je to lehčí, líp se to chápe a hlavně už to dává smysl. Najdete záchody aniž byste se ztratili, pamatujete si jména aspoň půlky učitelů a plus mínus víte, kdo jaký je. Prý je druhák nejlepší (a nejlehčí) rok na střední. Před rokem jsem si nedokázala představit, že prvák úspěšně zvládnu, s druhákem to už tak černě vůbec nevidím.

Chápete matiku?