Když je toho víc, než jste si mysleli

9. března 2016 v 17:53 | A. |  Motivace
Už skoro čtrnáct dní ležím doma s bolestí v krku a jak tak postupně od poslužáků zjišťuju, za tu dobu, co jsem doma, se stihli naučit celou 200 stránkovou učebnici biologie i pozpátku, probrali detailně každý stát světa, zjistili, jak funguje vesmír a ještě si z toho všeho stihli napsat písemku.

Tak naivně jsem si myslela, že když budu nemocná a nebudu muset do školy, budu mít čas na blog, budu přispívat denně, koukat na seriály a spát do oběda. Hahaha. Místo toho sedím v knížkácha učebnicích, dopisuju sešity a snažím se naučit všechno, co jsem zameškala, abych potom nebyla moc pozadu a všechno zůstalo v té zvladatelné rovině. Asi to někteří znáte.

Nedávno za mnou přišel můj mladší bratr, protože nevěděl, jak přečíst zápis osové souměrnosti. Chápete, osová souměrnost. Máte osu, podle které prostě překlopíte trojúhelník, a on se nad tím trápil. Potom si stěžoval, že dostal špatnou známku z angličtiny, protože neuměl slovíčka. Když jsem se ho ptala na důvod, ukázal mi, že se nenaučil asi patnáct slovíček a že jim z toho neohlásila písemku. A v mé hlavě blikalo červeně *patnáct slovíček* *neohlásila* Jo aha.

Když jsem byla na základce, asi by to na mě bylo taky moc. Samé nové věci, které musíte vstřebávat, je toho víc a víc. Teď si uvědomuju, nad čím jsem brečela. "Mami, ona nám dala 5 stránek do zeměpisu, chápeš?! Pět!" Pět maličkých A5 kdy navíc nadpis zabíral půlku té první. Takže vlastě jen čtyři a půl.

Při přepisování páté "áčtyřky" do češtiny a zjištění, že ještě nejsem ani v polovině, se mi chtělo brečet. Fakt. Včera jsem měla takovou slabší chvilku a vážně jsem byla nešťastná, kolik se toho na mě nakupilo. Už se těším na ty řeči "Měla sis to postupně dopisovat" Vždyť jo. To se vám strašně chce, když nemůžete mluvit, v krku vám hoří, antibiotika vám rozhasí celý zažívací systém a jste rádi, že se zmůžete na to, vzít si včas léky. Proč byste se do toho neučili, že se to vyslovuje "tracheáta" a že to má šest, osm nebo vlastně desítky nožiček.

Abych si vám tu ale jen nestěžovala, chtěla jsem vnést do článku i nějaké to mravní ponaučení nebo prostě radu. Asi nejsem jediný student, co onemocněl nebo je toho na něj prostě moc. Chápu vás, znalostí je hodně, času je málo a vás už prostě bolí ruka z další přepsané poznámky, jste unavení, nadáváte, proč ta škola je a kdo to sakra vymyslel, chce se vám vyhodit ten sešit z okna, zavřít se do pokoje a brečet, že si radši najdete práci.

Na všechny to jednou dojde, nezáleží, na jaké škole jste. Když mám takovou chvilku já, prostě si najdu na facebooku Přiznání vysokoškoláků. Nebo Autentické medicínské citáty. Nebo Prochrápej se medicínou. Nebo si prostě najdu blog, kde si stěžuje nějaký vysokoškolák a hodí tam třeba materiály ke zkoušce. Perfektní je na tohle třeba Bloncka, její články jsou fakt motivace.
Možná se vám to bude zdát kruté, že se ještě víc vystrašíte a ještě dřív sesypete, ale já to vidím jinak. Věřte mi. Po tom, co něco takového vidím, mi ta učebnice biologie nepřijde zase tak složitá a těch pár stránek do češtiny, pfff, to zmáknu za dvě hoďky. Tak nějak si přijdu tako ten můj brácha, co si stěžuje na něco tak lehkého, jako je osová souměrnost, protože pro vysokoškoláky musí být stěžování na tohle fakt trapas. Na to, co se učím týden, mají oni tak jeden večer. A ani nás, gympláky, ta výška nemine. Tak proč brečet nad učivem už teď, toho si ještě užijem za pár let.

Zkusili jste to? Jak to na vás působí?
Je to ještě horší nebo vám ta látka, co vypadala tak děsně složitě, přijde najednou lehčí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 9. března 2016 v 18:15 | Reagovat

Soucítím s tebou... Taky jsem gymlák (v septimě) a raději jdu do školy než abych chyběla a musela si to všechno dopisovat, jak sešity, tak písemky. Nejdéle jsem chyběla asi 3 dny 😁 moje kamarádka permamentně chybí, z každého měsíce aspoň polovinu a má tolik nedopsaných písemek, že mě by z toho hráblo 😁 ale zatím prochází, ovšem mi máme i určitý počet hodin, který musíme odchodit, jinak dostaneme 'neklasifikován' a musíme si to doplnit 😁 jiná kamarádka se zase 'nenápadně' ulejvá z latiny (máme jen dvouhodinovku v pátek odpoledne a to je dost na bednu samo o sobě, nemluvě o samotném předmětu) a nedávno se učitelka divila, jestli nepřestoupila, protože měla 100% zameškaných hodin 😁 popravdě jsem si po sedmi letech celkem zvykla na to množství látky, ale stejně to bývá záhul... v pololetí... i ve čtvrtletí... někdy mi připadá, že máme čtvrtletí každý týden 😁

2 Heaven Heaven | Web | 9. března 2016 v 18:16 | Reagovat

[1]: * my máme... ošklivá hrubka! 😁

3 A. A. | 10. března 2016 v 7:20 | Reagovat

[1]: To teda! :-D
Nám se právě taky hlídá absence a taky máme pár spolužáků, co to úplně flákají :-D ... A já tehdy nevěřila kamarádovi ze třeťáku (když jsem byla v devítce), že tam radši jdeš, když ti není fakt na umření :-D

4 MARY AND IVY || Unique&Awkward MARY AND IVY || Unique&Awkward | Web | 15. března 2016 v 15:04 | Reagovat

Aj mňa gympel úprimne zabíja :D Je toho hrozne veľa a strašne ma to štve. Keď máme na jeden deň oznámené povedzme tri písomky a do toho nás ešte učitelia prekvapia dvoma neohlásenými "päťminútovkami", zvláda sa to celkom ťažko. Chápem aj problém s dobiehaním, je to jeden z dôvodov, prečo neznášam chýbanie, tie hodiny, na ktorých som v škole nebola mi neskutočne chýbajú, hlavne na predmetoch, z ktorých som úplne mimo, napríklad taká matika alebo fyzika. Čo je horšie, sú z nich mimo aj spolužiaci a tak mi to nemá kto vysvetliť. Navyše mojim problémom je, že som strašná prokrastinátorka, všetko si nechávam na poslednú chvíľu a potom si od zúfalstva trieskam hlavu o stenu a roním krokodílie slzy :D Ach. Strašné čosi

5 A. A. | Web | 16. března 2016 v 22:19 | Reagovat

[4]: Joo, to mi povídej :D
Třeba v matice jsem ztracená taky a nikdo mi to neumí vysvětlit. Je lepší tam fakt být..

6 Bezejmenná Bezejmenná | E-mail | Web | 24. března 2016 v 21:29 | Reagovat

Souhlasím!  Taky jsem na gymplu (v primě,  ale i tak) a brácha si stěžuje na vyjmenovává slova nebo násobilku.  Taky jsem teď byla nemocná,  ale jen tři dny, takže toho na dodělání nebylo tolik.
Na tvé otázky:
Zkusila jsem to.
Bloncky blog působí skvěle.
Mě to teda motivuje asi tak podobně jako tebe. :-)

7 A. A. | Web | 27. března 2016 v 13:03 | Reagovat

[6]: To jsem ráda ^_^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama