Rady a tipy

8 věcí, které mi měly dojít už v prváku 1/2

18. prosince 2016 v 14:09 | A.
Původně jsem chtěla napsat článek už minulou neděli, ale vzhledem k tomu, v jak moc pesimistickém duchu se nesl, jsem se rozhodla ho radši nevydat a počkat, až budu mít lepší náladu. No a to je doufám právě teď.


Za ty roky na gymplu se mi se zkušenostmi začaly různě měnit názory a přehodnotila jsem docela dost věcí. Bohužel mi nic z toho nedošlo dřív. Někteří z vás jsou ale možná ještě pořád "čerstvými" prváky, a tak by se vám tyhle rady mohly v nejbližších pár letech hodit. Můžou se ale hodit jakémukoliv gymplákovi, který na to ještě sám nepřišel. No a co jsem se tedy za ty roky naučila?

Jak se z toho nezbláznit

26. září 2016 v 14:59 | A.
Možná patříte mezi "workoholiky" a "mimoškolní akčňáky", kteří se zapojují snad do všeho. Školní časopis, družstvo na matematickou olympiádu, volejbalový tým, organizační tým na školní ples, zvolíte si 2 nepovinné předměty a k tomu ještě chodíte na brigádu. Nebo možná patříte mezi ty, kteří chodí do školy a i to skoro nezvládají. Ať už tak či tak, na každého toho může být někdy moc.

Já patřím mezi ty "akčňáky". Bohužel to asi bylo právě tohle "akčňákovství", co způsobilo, že tu právě sedím v dece, piju čaj a už týden nemůžu spát, protože celé noci prokašlu. V tomhle článku bych vám chtěla poradit, co dělat, když je toho na vás moc, abyste neskončili vystresovaní z toho všeho - nebo třeba nemocní, jako já.

#3hodinyspánku

27. dubna 2016 v 17:36 | A.
Ať už jste na gymplu nebo ne, pravděpodobně vás to jednou potká. Nebo dvakrát. Nebo se z toho stane váš životní styl. Když ne během školních let, tak minimálně v tom posledním, maturitním ročníku, kdy opakujete jednu maturitní otázku za druhou, učíte se, čtete knížky a snažíte se dohnat to, co jste za uplynulé roky zameškali.

Učiva je moc, času je málo. Co s tím? Pokud nejste úplní lajdáci a záleží vám na známkách, nebude to pro vás lehké, ale výsledky pak budou stát za to. Neznám snad nikoho, kdo by dokázal odložit stranou filmy, seriály, zábavu s přáteli, koníčky, domácí práce, brigádu, přítele a prakticky úplně všechno, co (ne)má rád, jen aby měl čas se učit. Možná byste řekli, že o svaťáku (ten týden před maturitama, kdy se všichni bojí a dělají, že se učí, ale neleze jim to do hlavy, protože už je pozdě) to bude jinak, ale nebude. Ti, co chtějí mít perfektní výsledky, se začali šrotit už na konci druháku, a ti, kterým to je jedno, se do pořádného učení nedokopou ani tehdy.


Asi vám to podle titulku článku došlo, že mluvím o stavu, kdy přijdete domů ze školy, dáte si oběd, otevřete knížku a sešity, za malou chvilku kouknete na hodiny a se zděšením vykřiknete "Už jsou jako dvě ráno? To si děláš prdel!". Jo, i takové chvíle nastanou. (Co si myslíte, že mě inspirovalo k tomuhle článku, hm?)
Každý to máme s únavou jinak, někomu 3 hodiny spánku nevadí a dělá to tak běžně, někdo po druhém dru umírá a prospí celý další den i noc. Co tedy dělat, když se toho musíte hodně naučit a moc toho nenaspíte?

Co dělat pár dní před přijímačkama na střední?

12. dubna 2016 v 20:15 | A.
Do přijímaček na střední zbývají už jen 3 dny. Píšou se celkem brzo, já je psala až 22. a 23. dubna. Tehdy to bylo jedno z nejdůležitějších životních rozhodnutí a první velká zkouška. Když se na to ale dívám s několikaletým odstupem, je to něco jako test z dějepisu. I když se všichni tváří, jakože když nebudete první, tak že jste v háji, vůbec to tak není. Určitě to nění věc, kterou byste měli ignorovat, ale pamatujte si, vypadá to mnohem hůř, než to doopravdy je.

Vzhledem k tomu, že už nemá cenu se učit a že pokud se ještě chcete učit, stejně prokrastinujete u tohohle článku, jsem se rozhodla vám sepsat aspoň pár malých "rad", které vám snad od toho stresu trochu pomůžou. aspoň prokrastinujete aktivně

Jak si vybrat střední školu? 2/2

21. února 2016 v 14:01 | A.
V minulém článku jsem se rozpovídala o tom, na který typ školy jít. Doufám, že vám to aspoň trochu pomohlo. Teďka bych se ráda zaměřila na to, co je potřeba zvážit při výběru střední školy.

Dejme tomu, že máte vybrané dvě školy. Na každou z nich chcete, ale nemůžete se rozhodnout. Snad vám tento článek pomůže k tomu, abyste vybrali správně.

Jak si vybrat střední školu? 1/2

21. února 2016 v 12:28 | A.
Jako každý rok, i teď přichází období podávání přihlášek na střední školy. Deváťáci mají jen poslední měsíc na to, aby si podali přihlášku. Nejtěžší to mají dva typy lidí. Ti, kterým jde všechno a ti, kterým nejde nic.
Ten druhý typ podá přihlášku a doufá, že jej vezmou. Ten první by mohl poslat 50 přihlášek a s největší pravděpodobností by ho na všechny školy přijali. Těžké je to ale i pro ty mezi nimi. Jsou uprostřed a tudíž neví, jestli je přijmou mezi těmi nejlepšími, nebo jestli je vůbec přijmou.

Já jsem byla v devítce ten první typ. Ve škole mi to docela šlo. Bylo to ještě o to horší, že jsem neměla jen dobrý mozek, ale i talent, protože jsem kreslila. Podle mého učitele by mě na uměleckou školu vzali s přehledem. A já tam taky původně chtěla… Jenže teď čučím na gymplu a brečím nad tím, že neumím části trávícího ústrojí Tracheat. Jak jsem se sem vůbec dostala? A je gympl tak dobrý, jak ostatní tvrdí? Jak si vybrat tu nejlepší střední školu?


Jak se učit? 1. část - Vnější vlivy

31. prosince 2015 v 16:57 | A.
Už nám zbývá jen pár dní do začátku školy a vsadím se, že skoro nikdo z vás se ještě nezačal učit to, v co doufal. Sedíte u seriálů a prokrastinujete, co? Stejně tak, jako já.
Možná se neučíte proto, protože se vám nechce, možná to ale neumíte. No, řekněte, koho by bavilo se něco učit, pokud sedí 4 hodiny nad sešitem biologie a brečí, protože se za tu dobu nenaučil nic? Nikoho. Máte pak chuť se na celé učení vykašlat, protože vám to "neleze do hlavy".

Základka byla fajn. Byla jsem jedna z těch, kteří se na danou látku koukli o přestávce a test pak napsali na jedničku nebo na dvojku. V případě fakt velké krize to byla trojka, ale nic horšího. Vysvědčení se pak hezky dalo uhrát na samé jedničky, a to bez námahy a učení doma. Jenomže pak to přišlo. Gympl, 20 stran učiva na jeden test, zápisy, výpisky, výtahy, věci z učebnice, věci z praktik, které musíme umět, a už to jelo. Museli byste být fakt geniální, abyste měli samé jedničky jen při přečtení toho všeho o přestávce před testem. Jo, taky jsem to zkoušela - po desetiminutové přestávce jsem se nedostala ani za 10 stran, fakt to nejde.

V prváku jsem na to docela doplatila, proto se teď snažím "naučit, jak se učit". Je to pro mě nové, nevím, co je to sedět tři hodiny denně nad věcma do školy. Nikdy jsem to nemusela dělat. Ostatní, co měli trochu horší známky na základce, mají teď výhodu. Známky na základce neměli zadarmo, museli si je "vydřít" a teď jsou zvyklí na nějaký svůj režim - umí se totiž učit.

Tady tenhle článek (nebo menší série článků) je právě pro ty, co doteď proplouvali bez učení, ale zjišťují, že to bez toho nejde a že jsou bezradní.

 
 

Reklama

Rubriky